Stát Izrael budí již od svého dramatického vzniku v roce 1948 obrovskou pozornost, která je čas od času oživována neméně dramatickými a bouřlivými událostmi. Po první arabsko-izraelské válce v letech 1948–49 následovala tzv. Suezská válka v roce 1956, Šestidenní válka v roce 1967 a Jomkippurská válka v roce 1973 a také izraelská invaze do Libanonu v roce 1982 a první palestinská Intifáda od roku 1987. Následovalo ještě mnoho dalších dnes již legendárních historických momentů. Je skutečně až s podivem, kolik se toho za posledních šedesát let událo okolo malé země jménem Izrael. Vzrušující a nedílnou součástí izraelských dějin byl a dodnes je rovněž nemilosrdný zákulisní boj izraelských tajných služeb. Právě ty izraelské si oprávněně vydobyly po celém světě reputaci obávaného a efektivního nástroje v boji proti (nejen) arabským teroristickým skupinám. Jednu ze slavných epizod jejich existence nám připomíná kontroverzní snímek kultovního režiséra Stevena Spielberga nazvaný zcela prostě Mnichov. Pro pamětníky a odbornou veřejnost je Mnichov 1972 známým pojmem a také mementem jedné z vůbec nejtragičtějších událostí izraelsko-arabského konfliktu. Smrt jedenácti izraelských sportovců na olympiádě, zasvěcené symbolicky míru, vyprovokovala jednu z nejslavnějších operací v dějinách státu Izrael. Odveta izraelské zpravodajské služby Mossad za tento útok vešla do dějin jako legenda ve světě tajných služeb a je popsána také v této knize. Autoři předkládají jednu z nejrozsáhlejších a nejrespektovanějších studií o historii izraelských tajných služeb od počátků 20. století až do roku 1991. Čtenář se dozvídá o leckdy až úsměvných počátcích budování izraelského zpravodajského aparátu v období britského mandátu před druhou světovou válkou, začíná tak chápat klíčovou roli prvních příslušníků tajných služeb pro vznik Izraele. Autoři popisují nejen širší vojensko-politické souvislosti všech popisovaných období, ale též osobní profil prvních nadšených budovatelů a pozdějších profesionálů, kteří tehdy již stáli v čele obávané a výkonné mašinérie.
ALOIS NEBEL 
| 
