Živo je nová kapela písničkáře Ivo Cicvárka. Formace hrála v různých personálních obměnách pod názvem Velký svět - jejich stejnojmenné album z roku 2013 bylo nominováno na cenu Anděl a nahrávka Padá z roku 2020 získala v odborné ankětě serveru Folktime titul deska roku. Společně s koncepčním albem Morytáty a romance vznikla i myšlenka na změnu názvu kapely. Hříčka v sobě skrývá nejen lídra a autora, ale i základní emoce vystihující jejich hudbu. Je to muzika živá, proměnlivá, pulsující - a hlavně zpívající o příbězích, které zrcadlí nejrůznější životní situace a křižovatky. Může se zdát paradoxní, že album Morytáty a romance nahrané kapelou ŽIVO bude obsahovat příběhy často temné, gangsterské, zabijácké. Jak ale říká Ivo, v každé temnotě je někde světlo na konci, i když je to v nejhorším jen dohasínající displej výběhového mobilu. Deska má atmosféru, jako když se ráno u hořící pneumatiky potká ortodoxní tramp s elektronickým hip hoperem, společně si poslechnou na starém magneťáku demáče Nicka Cavea a bratrů Ryvolů, pokývají hlavami a zalomí palec až praskne kost. Morytáty a romance tvoří 11 písní (plus jeden CD bonus) - epických příběhů o lásce, závislostech rozchodech, shledáních, přežití a iluzích. Jejich základ nahrál s klavíristou, kytaristou zpěvákem a songwriterem Ivo Cicvárkem bubeník Radim Grünwald a baskytarista Jakub Lutner. V jádru akustickou hudbu doplňují nejrůznějšími elektronickými samply a smyčkami. Ivo se v textech i hudbě koncepčně dotýká žánrů, které ho formovaly od dětství, takže se na desce objeví nálady od táborákových pirátských odrhovaček, přes posmutnělou folklorní baladiku, až po uleptaný pop, disko a westernové blues a či sedmdesátkový art-rock. Přes to všechno Ivo tvrdí, že je to deska folková, i kdyby se k ní samotný folk nehlásil. A protože baladické, příběhové album mění svou náladu s každou písní, přizvali si ŽIVO do studia řadu hostů. Mezi pěveckými celebritami se blýskne Robert Křesťan v písni Ostrovní romance či bluesman Darek Neumann jako starý pirát v Baladě o poslední bouři. Se sólovými kytarami pomohl Norbi Kovács, na hammond organ zase kouzlí Jakub Zomer. Chybět nebude ani violoncello Pavla Čadka, neortodoxní hra na cimbál Michala Grombiříka, šansonový akordeon v podání Nikolaje Petruka. Ženských hlasů se ujaly Markéta Tulisová, Veronika Bartošová a Lada Šimíčková. A ve výčtu jmen nesmí chybět ani mistr kontrabasu Petr Pospíšil či basklarinet Jana Vašiny. Zvuk nahrávky vznikl ve vynikajícím studiu Svárov, a dokončováno je v domácích studiích Jakuba Šimáněho a Broňka Šmída.
ALOIS NEBEL 
| 
