Monika Immrová je absolventkou ateliéru Jindřicha Zeithammla. Je jednou z nejvýraznějších sochařských osobností své generace. Jako rodačka z Loun dostala do vínku silnou afinitu k abstraktnímu tvaru. Jako člověk blízký přírodě se však na druhou stranu neubrání ani průnikům geometrie s organickým tvarem. Tato bipolární identita jejích betonových objektů a reliéfů nese v sobě něco z estetiky vybavení meziplanetárních plavidel a historických industrií zároveň. Beton povýšila na sochařský materiál par excelence. Pracuje s ním stejně často jako s dalším netradičním materiálem – kartonem. Tyto svého druhu čistě technické komodity jsou jí oporou při hledání oproštěného a striktně formulovaného prostorového konceptu. Její doménou byla a je socha, ale v posledních letech intenzivně pracuje také v grafice a získala za ni ocenění Grafika roku.
Publikace vychází u příležitosti výstavy Tříbení konané v Galerii hlavního města Prahy v Colloredo-Mansfeldském paláci (4. 11. 2020—7. 3. 2021).
Texty: Iva Mladičová, Monika Immrová Překlady do angličtiny: Vladimíra Šefranka Žáková Fotografie: Martin Polák, Ondřej Přibyl, Jan Mahr, Věroslav Škrabánek, Bronislava Bakule Malá, Ivan Pinkava, Robert Žákovič, Monika Immrová, Oto Palán, Ondřej Polák
ALOIS NEBEL 
| 
