Kniha věnovaná Miroslavu Lamačovi (1928-1992), přednímu českému historikovi umění a výtvarnému kritikovi, přináší rozsáhlý výbor 109 položek, sestavený z jeho časopiseckých příspěvků, zveřejňovaných od počátku padesátých do konce osmdesátých let minulého století ve Výtvarné práci, Výtvarném umění, Literárních novinách, Literárních listech, Listech, Estetické výchově a Výtvarné kultuře. Doplňují jej některé úvody do katalogů a knižní texty. Od počátku padesátých let Lamač důrazně obhajoval ideály moderního umění, ostře se ohrazoval vůči socialistickému realismu, sehrál hlavní roli v docenění českého avantgardního umění, podílel se na přípravě dnes již legendárních výstav Zakladatelé moderního českého umění (1957) či Nová citlivost (1968), přispěl k zařazení českého kubismu jako ojedinělého jevu do evropského umění, patřil k světově uznávaným odborníkům na tvorbu a život Kazimira Maleviče. Široké veřejnosti je znám jako autor monografií o Vincentu van Goghovi, Georgesu Braqueovi, Františku Kupkovi a Janu Zrzavém, stejně jako dvou monumentálních svazků Osma a Skupina výtvarných umělců, ve kterých společně s Jiřím Padrtou zúročil své dlouhodobé poznání o vývoji českého umění v letech 1907-1917. Lamačův čtivý styl, přímé vyjadřování, schopnost pronikavě postihnout složité myšlenky umocňovalo jeho literární nadání. Lamačův otevřený přístup k uměleckému dílu, vycházející z jeho výrazových hodnot, zůstává inspirativní dodnes.
Promocja Letnia 🔆🔆🔆 
| 
