Adornovo mistrovské dílo vzniklé na sklonku druhé světové války reflektuje nemožnost vést plnohodnotný život v podmínkách pozdní průmyslové společnosti. Témata, jimž se Adorno ze systematických důvodů věnuje fragmentárním způsobem, sahají od milenecké lásky po možnost existence pravé společnosti; aforistická forma jejich zpracování je paradoxní snahou vybudovat systematickou kritiku v situaci rozpadu organické jednoty společnosti, tzn. je pokusem být intelektuálně práv situaci „narušeného života“.
ALOIS NEBEL 
| 
