Živoucím jádrem staroegyptských milostných písní, které je nám dobře pochopitelné a blízké i přes třitísíciletou časovou propast, a odlišnou mentalitu dávných Egypťanů, je individuální milostný prožitek. Tento se předkládá posluchači, účastníků slavnostní hostiny, pořádané v zákoutí zahrady nebo sadu či ve svátečně vyzdobeném domě hodnostáře. Milostné písně přednášely za hudebního doprovodu mladé dívky - profesionální zpěvačky a hudebnice. V tomto svazku egyptské milostné písně doprovázejí vrcholná díla světové hymnické poezie: chvalozpěvy na Boha Stvořitele, Nil a slunce. Nechybí ani slavná Chvála mudrců a knih, jež vyzdvihuje nesmrtelnost literárních děl a jejich dávných tvůrců.