Milancolia — třetí Ohniskova sbírka — již svým poněkud choromyslným názvem naznačuje všechny šklíbivé rysy dosavadní básníkovy poetiky. Leč nejen to. Zdá se, jako by autor schválně scházel dál a dál s cesty. Jako by si čím dál méně viděl do úst… O co mu jde? A co je vůbec zač? Možná je to jen zdání scestné zacházky. Možná básník směřuje docela jako ostatní, cestou rovnou jak struna, a jen tak si brnká do kroku.