Předmětem monografie je sémantická analýza filmového stylu nedávno zesnulého maďarského režiséra Miklóse Jancsóa (1921–2014), která se analyticky soustředí na 15 snímků z období let 1965 (Beznadějní) až 1981 (Tyranovo srdce), kdy se režisér důsledně věnoval historické tematice a kdy si vytvořil konzistentní filmovou poetiku.