Po vzpomínkách na diplomatickou kariéru v Černínském paláci, v Paříži, Bruselu a Bernu se Jaroslav Šedivý vrací ještě hlouběji do historie, jak sám říká, je to psaní o jednom životě, jedné době, která byla vlastně mnoha dobami s jedním velkým zmatkem. Ač historik, nepíše historii, ale píše příběhy svého života. Má o čem psát: o válce, skautingu, filozofické fakultě po únorových událostech, studiu historie, ruzyňské věznici po srpnu 1968, nejdelší životní profesi čističe oken, až po roli ve funkci ministra. Sám to nazval přestupními stanicemi života a dnes se na to dívá nejen s nadhledem, ale především pro čtenáře zajímavým a čtivým způsobem, jenž mu umožňuje spolu s ním nahlédnout na celou tu mozaiku více než zmateného půlstoletí.
PhDr. Jaroslav Šedivý, CSc. (1929), historik, diplomat, autor řady odborných článků, statí a recenzí uveřejněných doma i v zahraničí, ale také historických monografií Pokořená revoluce (pod jménem Heřtová 1977, pod svým jménem jako Děkabristé - Anatomie nezdařeného převratu 2000), Metternich kontra Napoleon (pod jménem Halada 1985 a 1988, pod svým jménem 1998), Tajemství a hříchy templářského řádu, 1998, publikací o domácí a zahraniční politice Zahraniční politika ČSR v letech 1945-1960, 1960, Politika a vzt´ahy, 1969, stejně tak i vzpomínek na diplomatická působení v knihách Černínský palác v roce nula, 1997, Velvyslancem u Eiffelovy věže, 2008 a Diplomacie je uměním kompromisu, 2009.
Po propuštění v roce 1970 z Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii byl v tomtéž roce zatčen a půl roku držen ve vězení na základě vykonstruovaného obvinění. Poté krátce pracoval jako dělník v lese a pak dlouholetý čistič oken a výkladních skříní. V prosinci roku 1989 přišel na ministerstvo zahraničních jako poradce nového ministra Dienstbiera. Od léta 1990 do podzimu 1995 byl velvyslancem v Paříži, pak velvyslancem v Belgii a Lucembursku, a zároveň zastupoval Českou republiku u NATO. Od podzimu roku 1997 do léta 1998 byl ministrem zahraničních věcí České republiky. Poté diplomatickou kariéru ukončil jako velvyslanec ve Švýcarsku.
ALOIS NEBEL 
| 
