Na co všechno myslíme, když mluvíme o německé architektuře a o vlivu německého kulturního prostředí? Lenka Kerdová si tuto otázku položila nad početným souborem domů, které v Praze mezi dvěma světovými válkami navrhli německy mluvící architekti. Nepředstavila si ho jako jednolitý blok, naopak se snažila hledat mezi pražskými díly německojazyčných architektů rozdíly, které vyplývaly z jejich odlišného původu, školení a ambicí a z různých nároků jejich klientely. Čím se německá architektura v meziválečné Praze lišila od staveb české většiny? Co způsobilo, že působí konzervativněji než český funkcionalismus? Jaké je její místo v kontextu stavební produkce německých a středoevropských měst? Při hledání odpovědí na tyto otázky se Lence Kerdové podařilo napsat mimořádně objevnou knihu, první svého druhu, která odhaluje dosud neznámé skutečnosti a souvislosti.
ALOIS NEBEL 
| 
