V osmdesátých letech připomínaly Peckovy samizdatové humoresky na malostranská témata, že pod nelidským příkrovem prožívají lidé v nerudovském koutě Prahy příběhy, v nichž člověk zůstává člověkem. Moudré, hořce vlídné zrcadlo Peckových próz svědčí živě i dnes.
ALOIS NEBEL 
| 
