Čas mezi narozením a smrtí je součástí bytostné eupnoe, zdravého okysličení těla. Naplňuje živáčky lidičky magickou realitou prožívaného snu. Inspiruje k tvořivému životu tady a teď. Neurčitost budoucnosti umožňuje stávat se jejím počátkem. Rodíme se s žízní po životě. K základním motivům a určujícím fenoménům této prózy patří například: Probuzení z klinické smrti. Prožitek změněného vědomí. Nevyléčitelné onemocnění a cesta k společnému harakiri. Víra jako vzduch, bez něhož člověk nemůže žít. Cesta časem v tajemném vesmíru. Zásahy do lidského genomu. Mementum mori lidstva. Svět ptačích migrantů. Setkávání času s prostorem. Možná existence sil, které naplňují smysl žití. Člověk může být realistou a vnímat svět reálně a žít reálně, znamená to ovšem, že je schopen věřit a uvěřit v zázrak harmonie, která je sama o sobě jedinečným a tudíž i nadějeplným a smysluplným živoucím organismem, připomíná v doslovu literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. Čtivá kniha k zamyšlení, která potěší vnímavého čtenáře.
ALOIS NEBEL 
| 
