Po vydání Prolegomen se Husserl rozhodl uveřejnit šest volně souvisejících logických zkoumání, která znamenala převrat v pohledu na povahu a výkony subjektivního vědomí. Husserl se v hlavní části svých analýz snaží ukázat, jak je možno skloubit realitu konkrétně se odehrávajících aktů, jež mají intencionální povahu, s jejich ideálně intencionální podstatou a jak je na tomto základě možno nově položit a vyjasnit problematiku poznání. Druhý svazek připravovaný k vydání obsahuje první čtyři logická zkoumání (I: Výraz a význam, II: Ideální jednota species a novější teorie abstrakce, III: K nauce o celcích a částech, IV: Rozdíl samostatných a nesamostatných významů a idea čisté gramatiky). Přeložili P. Urban a H. Janoušek.