Monografie se zabývá zobrazováním, odmítáním a cenzurou populární literatury v moderní české literární kultuře, jakož i souběžnými procesy nahrazování odmítnutých forem literárnosti formami jinými, žádoucími z hlediska kulturních elit. Hlavní pozornost věnuje období 1938-1951, v němž spatřuje vyústění dlouhodobých trendů, zdaleka ne přítomných jen v kultuře české.