Peter Lipa, renomovaný slovenský jazzový a bluesový umělec, vydává nové autorské album, které nese název Lipa 68. Nová nahrávka přichází na trh po dlouhých sedmi letech od poslední úspěšné platinové „řadovky“ Lipa spieva Lasicu. Peter Lipa si tentokrát přizval k produkci syna Petra Lipu ml. a Ľubora „Umelca“ Priehradníka. Výsledkem je zajímavé až lehce multižánrové písničkové album, kde společným jmenovatelem je samozřejmě zpěv Petera Lipy a jeho jazzbluesové hudební cítění. Navíc díky producentům a chuti Petera Lipy experimentovat, přistupovat k hudbě z různých úhlů, získalo album moderní a příjemný zvuk.
Při práci ve studiu vsadil Peter Lipa na dva producenty, na svého syna Petera Lipu ml. a na Ľubora „Umelca“ Priehradníka. Se svým synem spolupracuje již delší dobu, jak jsme mohli zaznamenat na předchozích řadových albech i na koncertech. Ľubor „Umelec“ Priehradník je známý slovenský producent a trumpetista. Jeho cit pro práci s elektronikou a počítačovou hudbou byl hlavním důvodem pro rozhodnutí Petera Lipy vzít ho do studia jako hudebního producenta alba. Hudbu si z větší části napsal Peter Lipa sám anebo ve spolupráci se svým synem Peterem Lipou ml. Výjimkou je závěrečná skladba Hmla, kde se Peterem Lipou podílel na hudbě Martin Gašpar.
O novém albu se psalo již delší dobu. Předchozí řadové album získalo kromě pěti cen Aurel a platinového prodeje i řadu nových fanoušků a to nejen na Slovensku ale i v zahraničí. To se odrazilo i na výběru a přípravě skladeb pro novou nahrávku. Na albu Lipa 68 se nachází dvanáct skladeb nazpívaných ve slovenštině, ale i v angličtině. Šest z nich zpívá Peter Lipa slovensky, texty jsou od Ruda Rusiňáka a Milana Lasici a o šest anglických se dělí Peter Kollár, Juraj Paliesek, Christian Webber a Linda De Bruyn Taylor.
Sleevenote Petra Lipy Podľa mňa je dobrý text základom každej pesničky. Musím sa stotožniť s jeho obsahom, jazykom aj s jednotlivými myšlienkami, pretože poslucháči už textára nevnímajú. Ja som ten, ktorý ich oslovuje. S muzikou je to trochu ináč. Už dávnejšie som zistil, že je jednoduchšie spievať piesne, ktoré pochádzajú z mojej hlavy, než melódie niekoho iného. V posledných rokoch si v tomto skladateľskom procese najlepšie rozumiem s mojím synom Petrom. Väčšinu piesní, ktoré tu predkladám, sme napísali ešte predtým, než vznikol album Lipa spieva Lasicu. Z tých čias je Ghosts, Kam sa stratí svetlo, Woodoo Doll, Water in My Shoes, Stromy sa ľúbia postojačky a Úder pod pás. Pesnička ’68, oficiálne Hopeful Spring and Weeping Summer, má vlastnú históriu. Nikdy predtým som o politike nespieval, ale anglický text, ktorý sa mi dostal v roku 2008 do rúk, prebudil vo mne emócie z tých pohnutých augustových čias. Opakov rap bol môj nápad. Chcel som tú spomienku priblížiť aj slovenskému poslucháčovi. Chvíľu to vyzeralo tak, že na tomto CD nebudú žiadne Lasicove texty, ale mne by to asi chýbalo. Tak som mu nenápadne naznačil, že aj na tejto platni musí byť aspoň jedna pieseň s jeho textom. Tak vznikla pesnička Čo mám rád alias Lipový čaj. Hmla mala najprv anglický text. Potom Milan napísal slovenskú verziu, a keď si to po prvý raz vypočul, usmieval sa. Pretože spievať desaťkrát v pesničke slovíčko hmla je vlastne taká malá skúška schopností východniara vysporiadať sa s úskaliami výslovnosti slovenského jazyka. A to ostatné je zdanlivo jednoduché. Hudba, melódie, tempá, harmónie, aranžmány, výkony hudobníkov, mix, mastering a po siedmich rokoch je tu moje nové CD. Želám Vám príjemné počúvanie. Peter Lipa, 21. februára 2012
ALOIS NEBEL 
| 
