Zlínské ateliéry nejen jako prostředí fantazie, ale i jako místo práce a sociálních vztahů... Produkce animovaných filmů v kudlovských ateliérech, které v polovině třicátých let minulého století založil Jan Antonín Baťa, je součástí příběhu o světovém úspěchu české animace. Ovšem tam, kde vznikají filmy, je potřebná nejen inspirace a imaginace, ale také manuální práce, koordinace, komunikace či organizace výroby. S jakým vzděláním, dovednostmi a záměry přicházeli adepti animace do kudlovských ateliérů? Jak náročná byla kreslená, loutková nebo plošková animace pro tvůrčí spolupráci? V jakých podmínkách se odehrával pracovní, společenský a rodinný život tvůrců? Jak ovlivnila podmínky v ateliérech tzv. normalizace nebo třeba poptávka televize po animovaných seriálech pro pořad Večerníček? Tato kniha je výsledkem výzkumu ateliérů jako místa tvorby, práce, každodenního života a pracovních i společenských kontaktů.
Já jsem si vydělal nejvíc na světě, když jsem nedělal žádnou režii a žádnou slávu a žádné umění a když jsem seděl za stolem a kreslil. - Ivo Hejcman, animátor
Jedná se o pionýrské dílo, klíčové pro další poznání v oblasti československého (animovaného) filmu a kinematografie v období státního socialismu. - Lucie Česálková, filmová teoretička a kritička
ALOIS NEBEL 
| 
