Kniha Lébensvelt představuje soubor esejů a glos Ivana Horáčka, výrazného a všestranného (zabývá se i tvorbou výtvarnou a literární) autora blízkého okruhu revue Analogon. Lébensvelt prezentuje specifickou polohu imaginativně-kritického uvažování o skutečnosti, tvorbě a jejích vzájemných vztazích a filosofických přesazích. Odpovědi nachází i prostřednictvím konceptů, které doposavad nebyly ani v effenbergerovském tvůrčím okruhu hlouběji reflektovány, natož využívány. Inspirován husserlovským pojmem přirozeného světa (Lebenswelt) a s důvěrnou znalostí přírodních věd (je profesí vědecký pracovník) hodnotí aktualizovanou surrealistickou intervenci jako průnik k povaze reálného světa nad výměrem jeho všeobecných výkladových rámců.
„V tradičních reprezentačních systémech, tam, kde revoltující neofilie není ultimátním diktátem společenského dění, se ovšem […] nemluví ani tak o revoltě a tradici nebo o identitě a rozdílu, jako spíše o zmaru a naplnění. Z pole vymezeného protikladem naplnění a zmaru není však, bohužel, úniku – je to vy´lučně prostor osobní odpovědnosti vůči smyslu jsoucího, silové pole vlastní identity, v němž oscilují trajektorie našich myšlenek a činů. Je to ta část povahy světa, proti které, již z důvodů technických, revoltovat nelze. Pole mezi naplněním a zmarem můžeme pouze průběžně plnit věcným obsahem. Myšlenkami a činy nás samých.“ Ivan Horáček, Lébensvelt
ALOIS NEBEL 
| 
