Co mají společného zámek ve Versailles, aforismy Oscara Wildea a některé eseje Susan Sontagové z 60. let? A jak s nimi souvisí plakáty Alfonse Muchy, knihy Petra Šabacha a písně dua Čokovoko? Odpověď lze hledat v dějinách a teorii tzv. campu – estetického fenoménu vyznačujícího se teatralitou a silnou ironií, jehož historické kořeny sahají až ke kratochvílím Ludvíka XIV. Publikace Petera Demetera od těchto kořenů stopuje vývoj campu do současnosti a mapuje jeho projevy v širším kulturně-historickém kontextu se zvláštním zřetelem k českému prostředí. Ukazuje možnosti uplatnění campu při interpretaci české kultury a zamýšlí se nad jeho podstatou v komparaci s jinými kulturně-estetickými tendencemi, jako jsou například dandysmus, queer, drag, kýč anebo ostalgie.
ALOIS NEBEL 
| 
