Kniha je svéráznou monografií významného českého prozaika Ladislava Fukse. Perspektivou dílčího motivu masky autor nahlíží nejen celé spisovatelovo dílo, ale do značné míry i Fuksův osobní život, poznamenaný permanentním skrýváním. Pomocí analýzy panoptikálního světa Fuksových postav vytváří Aleš Kovalčík typologii rozmanitých způsobů maskování a zakrývání skutečné identity a zároveň poukazuje i na mimoliterární příčiny tohoto maskování. Kniha sleduje také proměny Fuksových mystifikačních postupů v závislosti na změnách společenského klimatu, a to na časové ose od šedesátých do osmdesátých let. Monografie tak originálním způsobem uvádí čtenáře do bizarního společenství Fuksových postav, z nichž nejpodivnější je Fuks sám.