Kniha rozebírá vztahy mezi teoriemi, politickými ideologiemi a praxí české sociální politiky po roce 1989. S využitím bohatého domácího i zahraničního faktografického materiálu a dobových programových dokumentů odkrývá slabá místa reformy sociálního zabezpečení, zdravotnictví, podoby sociálního dialogu a role občanů. Analyzuje hlavní hrozby a naděje sociální politiky budoucnosti: nezaměstnanost, chudobu, globalizaci a integraci České republiky do Evropské unie.