V edici České divadlo (řada Eseje, kritiky, analýzy) vyšel jako osmý svazek výbor z textů jednoho z nejvlivnějších kritických mluvčích čapkovské generace, divadelního a výtvarného kritika, překladatele, dramaturga, divadelního a filmového režiséra Josefa Kodíčka (1892?1954). Kniha obsahuje texty o divadle, jež Josef Kodíček publikoval mezi lety 1910–1937. Z období před první světovou válkou jsou v antologii zařazeny jeho rané referáty, jež uveřejňoval ještě jako gymnazista v českožidovském časopise Rozvoj, později v Přehledu a v časopise Scena, který spoluzaložil a do nějž hojně přispíval. Hlavní podíl představují texty z meziválečného období, kdy tiskl především na stránkách deníku Tribuna, ale také v Peroutkově Přítomnosti či v Českém slově. Do svazku jsou pojaty také Kodíčkovy stati ze tří svazků sborníku Nové české divadlo (1926–1929), které Kodíček spolu s M. Ruttem redigoval. Vedle divadelních kritik, které tvoří jádro výboru, je tento výběr rozšířen o příspěvky překračující žánr divadelní kritiky, zahrnuty jsou texty pojednávající například o problematice recitace, filmu či adaptace, z jiné perspektivy jsou do antologie zahrnuty i texty, jež bychom mohli charakterizovat jako medailon, vzpomínku či přehledovou studii. Soubor je doplněn průvodní dosud nepublikovanou studií O. Rádla, poznámkovým aparátem a soupisem díla. Jako dokumentární příloha je k svazku připojeno CD s nahrávkou tryzny za Josefa Kodíčka vysílané na stanici Svobodná Evropa a záznamem inscenace rozhlasové hry G. B. Shawa Venkovské námluvy, v níž Kodíček též vystupuje
ALOIS NEBEL 
| 
