Královským vozatajem Vladimír Neff svou pětidílnou románovou epopej o nástupu, rozmachu a úpadku pražské buržoazie uzavírá. Tomuto poslednímu svazku bylo překlenout velký časový oblouk, sahající od prvních dnů naší národní samostatnosti v osmnáctém roce až do květnového povstání roku pětačtyřicátého. Léta, jež v tomto mezidobí uplynula, a pohnuté události, které je naplňovaly, učinily konec někdejšímu vdovskému veselí Marie Nedobylové. Otřásly také její vírou ve správnost otcovy životní filozofie, kterou převzala a se zdarem vštěpovala svým dětem – nyní zestárlým, neúspěšným, zahořklým. Této vrstevnici zlatého věku gründerů, která tak vytrvale odolávala času i ranám osudu, bylo souzeno dočkat se, jak její rodina morálně i finančně chátrá, jak se její svět hroutí a kácí… Zároveň se tu i končí dlouholetý svár mezi Nedobyly a Pecoldy, živený po tři generace, který zatím ztratil osobní rysy a nabyl znaků vysloveně třídních. Střetnutím vnuka Martina Nedobyla se synem Růženy Pecoldové na posledních stránkách knihy tento konflikt symbolicky vrcholí.