Na (p)okraji informačního věku zavaleni daty a fakty, zvuky, obrázky a texty a někdy dokonce i informacemi můžeme už jen utrousit sem tam nějakou poznámku. Možná povzdech. Pro ty, kdo se občas zamyslí nad tím, kam to všechno spěje, jsou určeny tyto glosy, marginálie, čili krajničky. S nadhledem, vtipem a ironií jsou zkoumány projevy přebujelého vizuálna, mediálna nebo digitálna. Nechybí ani ekonomično či reklamno, milovníci i odpůrci „ejčáru“ si také přijdou na své. Krajničky jsou doplněny útvary ještě menšími, zato veršovanými.
Tyto texty nezapřou ducha analytického, logického, jenž ovšem nalézá absurdno a iracionálno ve věcech každodenních, jakými jsou například firemní porady, tlachy v kuchyňkách, kádrové dotazníky nebo televizní zprávy. Jásá nad krásou češtiny a lká nad jejím przněním. Obzvlášť rád si hraje s názvy čehokoli. Najdete tu vyznání lásky sestavené z prvků Mendělejevovy tabulky, jakož i návod k sepsání zaručené zprávy do novin, či stručnou instruktáž pro tiskové mluvčí. Nevíte, co je maxismus –lenivismus, pozápřa nebo kádéčko? Krajničky vám to objasní.
ALOIS NEBEL 
| 
