Sbírkou Krajina v samotách slova debutoval Miroslav Černý v roce 2005 a dodnes je jeho pravděpodobně nejosobnější a čtenářsky nejpřístupnější knihou. Jak ukazuje i recenzní ohlas prvního vydání, jde o básnickou prvotinu zralou a vyrovnanou. Přírodní lyriku zde udržuje v přijatelných mezích existenciální reflexe, evokace slezské krajiny dětství je pevněji zakotvená ve vědomí příslušnosti k místu a jeho historii; vedle patosu zde má své místo i humorný odstup. Ukázky z knihy vyšly v časopisech Host, Literární noviny a v polském literárně-kulturním čtvrtletníku Pobocza.
Básně ve druhém vydání jsou nově opatřeny zrcadlovým překladem do polštiny, který připravil polský básník a překladatel Jacek Molęda. Ten také zhodnotil dosavadní básnickou tvorbu Miroslava Černého v závěrečném doslovu.
ALOIS NEBEL 
| 
