Autor zaměřuje svou pozornost na souvislosti vyvolané tzv. Kubiceho aférou v květnu 2006. Po rozboru obsáhlého souboru dokumentů dospívá k závěru, že Kubice jako ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu neprokázal svá obvinění z průniku organizovaného zločinu do orgánů státu. Vyslovuje podezření z účelovosti Kubiceho kroků s cílem ovlivnit volební výsledky a poukazuje na tíživou situaci obětí, které byly Kubicem nepravdivě nařknuty z trestné činnosti. V závěru pak vznáší veřejnou žalobu proti státnímu zastupitelství, které podle autora případ Kubice řádně nevyšetřilo. Předkládá čtenářům pro zamyšlení několik desítek dokumentů, z nichž naprostá většina dosud nebyla zveřejněna.
Napsali o Pavlu Blažkovi Novinář Jaroslav Kmenta doložil v knize Kmotr Mrázek, vydané v roce 2007, že Pavel Blažek byl velmi nepříjemný lidem z okruhu podnikatele Františka Mrázka. Kmenta totiž zaznamenal brutální snahy Blažka umlčet: … v květnu 1992 začali různí anonymové telefonicky vyhrožovat i novináři Blažkovi… V telefonu se ozývalo: „Jestli cekneš nebo něco napíšeš, zabijeme tě. A tvoji dceru uneseme a rozčtvrtíme na kousky. Zaživa. Rozumíš?“ – Kmotr Mrázek, str. 83. V novinách se mezitím začaly opět objevovat články na téma Mrázek a Běla. „Už toho mám dost,“ zařval Běla nad jedním z článků a vyrazil na válečnou poradu k Mrázkovi… „Blažek má dceru. Nebude problém ji unýst. Na chvíli ji dáme do Plzně do mýho bordelu. Tam si za čas zvykne a pak ji prodáme třeba do Arábie. Ať se ten pisálek třeba zblázní,“ vymýšlel Běla. – Kmotr Mrázek, str. 105.
ALOIS NEBEL 
| 
