Fenomén propagandy průběžně reflektuje historie, sociologie, filozofie, lingvistika, psychologie, ekonomie, politologie nebo nověji tzv. postdisciplinární kulturální či mediální studia. Přítomná kolektivní monografie by k těmto reflexím chtěla přispět zejména svou mezioborovou perspektivou, jež má hned několik předností - především jde o časovou a metodologickou pestrost uchopení a analýzy konkrétních podob a důsledků propagandistických aktivit. Díky tomu je pak možná i konfrontace přímých propagandistických forem a poměrně různorodých forem zastřených (nepřímých), a v neposlední řadě tento přístup umožňuje též poukaz na podmíněnost dobovým kontextem či dalšími rysy persvazivního nátlaku. První ze čtyř oddílů této monografie představí jednotlivé dílčí pohledy na propagandu jako teoretický koncept reflektovaný ze zorného úhlu některých humanitních disciplín. Druhý a třetí oddíl nabídnou analýzy konkrétních historicky podmíněných projevů užití mocenských nástrojů persvaze, tematizovaných nacionálně, respektive totalitně. Poslední oddíl je pak zaměřen na masová média spoluvytvářející diskurz, v němž se specificky realizuje novodobé propagandistické působení především a pravděpodobně nejčastěji.)
ALOIS NEBEL 
| 
