V Konspiračních teoriích (Conspiracy Theories, 2019) autor rigorózně a přitom srozumitelně objasňuje, jaká je povaha těchto teorií, proč jsou tak populární a v čem tkví příčiny jejich škodlivosti.
Quassim Cassam je profesorem filosofie na University of Warwick; předtím učil v Cambridge, na University College London, a téměř dvacet let v Oxfordu. Původně se věnoval tématům z metafyziky, filosofie mysli a epistemologie. Ve své prvotině Self and World (1997) dokazoval, že vědomí sebe sama coby tělesa ve světě jiných těles je nutnou součástí zkušenosti já jakožto subjektu. V monografii Self-Knowledge for Humans (2014) ukázal, že tradiční modely sebevědomí neberou v úvahu iracionální postoje, jimž lidé podléhají. Společně s Johnem Campbellem napsali knihu Berkeleys Puzzle. What Does Experience Teach Us? (2014), v níž každý z nich hájí odlišnou teorii smyslové zkušenosti: Campbell relacionismus, tedy tezi, že zkušenost je vztah mezi subjektem a objektem, nezávislým na mysli, zatímco Cassam reprezentacionalismus, tedy názor, že smyslová zkušenost reprezentuje své předměty jako nezávislé na mysli. Nověji se Cassam zabývá aplikovanou epistemologií, zvláště epistemickými neřestmi, postpravdou a konspiračními teoriemi. Ve Vices of the Mind. From the Intellectual to the Political (2019) vysvětluje a klasifikuje epistemické neřesti, jako jsou úzkoprsost, intelektuální arogance, zbožná přání a předsudky, čili povahové rysy a postoje, které brání poznávání a škodící mu.
ALOIS NEBEL 
| 
