Kniha se soustředí na mocenské systémy dané geopolitickou strukturou, jež určovaly podobu Evropy po Vídeňském kongresu 1815, v roce 1848, po vzniku Itálie a Německa a Versailleském míru 1919. K diskusím o úloze Jaltské konference (1945) při rozdělení Evropy nejen dovozuje, že se tak stalo mnohem dříve, ale také proč; ve značné míře autor zkoumá vliv významných osobností na historické události. „Není takových textů nazbyt a po tomto mohou sáhnout studenti, učitelé a vůbec zájemci o novodobou historii, kteří chtějí získat povědomost o evropském politickém vývoji,“ uvádí v recenzi knihy prof. Robert Kvaček. Monografii uzavírá hledání jistot v mezinárodních vztazích po rozpadu bipolárního světa až do roku 2005.
ALOIS NEBEL 
| 
