Básnířka užívající pseudonym Jane Naihai o sobě v medailonku na závěr knihy Když je v noci zima píše, že je obyčejná žena a nadšená čtenářka všech literárních žánrů. A skutečně, její poezie je svrchovaně ženská a opravdu obyčejná v tom nejlepším slova smyslu. Píše totiž o těch nejobyčejnějších věcech, které jsou ale ty nejdůležitější - o kráse života, o lidech, které má ráda, o vztazích. o lásce. Protože když je v noci zima, nic nezahřeje lépe než blízký člověk - ale nacházení blízkých lidí je v životě to nejtěžší… Ilustrace - černobílé akty - jí k básním vytvořil Kaštan, kterého poznala na sociálních sítích, ale nikdy se s ním osobně nesetkala.