Když se potkají dvě spřátelené kočky, otírají se o sebe čumáčky, hlavou i celým tělem a přitom tiše předou. Rozzuření samci mrože se vztyčí, navzájem si ukazují svoje dlouhé ostré kly a nahlas řvou. A bezbranné lvíče skučí a žalostně naříká, když se něčeho bojí. Zvířata se spolu nemohou dorozumívat slovy jako my lidé, ale mají svůj vlastní jazyk. Umějí se radovat, dokážou se pěkně rozzuřit a mohou se i bát. A všechno tohle vyjadřují svým tělem.
ALOIS NEBEL 
| 
