Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu.
Pomyslná procházka povede Liliovou ulicí, v níž kdysi U Modré štiky jistý Knobloch hostil generaci Národního divadla jako první plzeňským (navzdory legendě, která prvenství přiřkla Pinkasovi) a kde později jistý Dismas Šlambor otevřel první pražské kino, přes Betlémské náměstí, kde Knoblochův synovec pokračoval v tradici, což se mu nakonec stalo osudným, odtud do renesančního domu U Vejvodů, kde se zdržíme u slavného malíře své doby Karla Klusáčka. Jeho obětavosti vděčíme za zachování vzácné památky i za slavnou restauraci. Kolem legendárního hostince U Dvou koček, který dnes mineme (chystáme se do něj v některém z příštích dílů), projdeme k pivnici u Jelínků, kteří vídali za svým stolem Jaroslava Haška sepisovat první kapitoly Osudů dobrého vojáka Švejka.
Hašek a s ním Jan Neruda nám tentokrát budou průvodci, ale autor znovu nevypráví jen o slavných umělcích a jejich múzách za hospodskými stoly, nýbrž připomíná také osudy statečných lidí, jímž bylo a je hostinské řemeslo posláním. Bohatě ilustrovaná kniha o velkém formátu, na jejíž výtvarné podobě se podílel malíř a sochař Jan Řeřicha (autor kamenných houslí pro virtuosa Jaroslava Svěceného či kamenné kytary pro maestra Štěpána Raka) připomíná okamžiky, kdy se malé dějiny potkaly s velkými; kdy v nejrůznějších pražských lokálech od kaváren po nejprostší výčepy skýtal rodící se spolkový život prostor také pro vlastenectví a revoltu, kdy za hospodské stoly zasedali se svými múzami kumštýři věhlasní i neúspěšní, aby tvořili to, co dnes známe jako dějiny. Podíváme se do míst, kde pijí múzy, co se nám z oněch dob dochovalo dodnes.
ALOIS NEBEL 
| 
