Sbírka básní, při jejichž čtení se člověk někdy baví, jindy zalyká nostalgií a občas jej i zamrazí. Podle toho, jestli si autor Petr Borkovec zrovna hraje se slovy a kombinuje je způsobem připomínajícím dětské „uklízení“ štětců mezi misky. Jestli vzpomíná na své dětství u babičky na půdě s vycpanou sovou, kostřičkou myši a kostrou kočky, nebo syrově poukazuje na společenské problémy dneška, jakými je bezdomovectví nebo nezájem rodičů o vlastní děti. Ilustrace Martina Krkoška vám možná na první pohled přijdou poněkud staromódní (že jste podobné viděli ve sborovně na základní škole?), až ale budete poněkolikáté listovat svazkem a hledat, jak že to bylo s nástěnnými hodinami, které zloděj ukradl ze záhonu s černým rybízem, nebo jak zní zaříkávadlo proti pavoukům, uvědomíte si, že ty kresby s nádechem fotografie máte rádi. Protože přesně takové se k Borkovcově radosti i stesku hodí nejvíc.
ALOIS NEBEL 
| 
