Karel VI. (vládl 1711–1740), poslední mužský Habsburk, byl panovníkem, za jehož vlády dosáhla říše domu rakouského největšího územního rozmachu a k vrcholnému rozkvětu dospěla také středoevropská barokní kultura. Česká korunovace tohoto císaře a jeho manželky Alžběty Kristýny roku 1723 v Praze byla největší světskou slavností své epochy. Kniha přináší vedle životopisů panovnického páru a podrobného vylíčení událostí korunovačního roku také analýzu politického podtextu jednotlivých slavností, v němž se kladl důraz na nedělitelnost habsburské říše a na naděje spojené s očekávaným narozením „českého prince“ – Karlova vytouženého mužského potomka. Součást publikace tvoří rozsáhlá obrazová a textová dokumentace.