Snad každý člověk zažil alespoň jedenkrát v životě situaci, že začalo pršet a jeho deštník se ne a ne roztáhnout. A právě tenhle pocit je výchozím momentem pohádky, kterou vypráví dítě o jejich deštníku Karlovi, který se rozhodl odepřít poslušnost. Jenže deštník je na světě od toho, aby chránil hlavy svých pánů před deštěm, nikoli aby odpíral poslušnost, a tak – v případě deštníku Karla – vezme osud události do svých rukou a nabídne vzpurnému deštníku několik alternativ. Všechny jsou svým způsobem lákavé, žádná však nemůže zastoupit místo v rodině, kam deštník Karel patří a kde může po právu žít životem užitečného deštníku. Vypravěčem příběhu o deštníku Karlovi je malé dítě, které vyrůstá v klasické rodině, ale tím jeho identifikace končí. Není znám věk, pohlaví ani jméno, a tak se s tímto vypravěčem může snadněji ztotožnit bez výjimky každý dětský čtenář. Příběh je koncipován do dvaapadesáti úseků – stejně jako je rok koncipován do padesáti dvou týdnů, protože každé dítě ví, kolik má rok měsíců, měsíc dnů, hodina minut a minuta vteřin, ale s týdny už je to o něco horší… a tím pohádka o deštníku Karlovi nenásilnou formou plní i prvek vzdělávací, pro dětského čtenáři bezesporu nezanedbatelný.