Po několika týdnech silných dešťů byl temný kopec za městečkem nasáklý vodou. Z úbočí pojednou vyrazila černá lavina - v proudu bahna, kalu a kamení plavaly důlní vozíky, proud porážel stromy. Ke škole se proud přihnal ve čtvrt na deset, s burácením narazil do zdí, strhl zadní trakt školy a rozdrtil ho. Trosky zasypala deset metrů vysoká vrstva hlušiny, trčely z ní jen střešní štíty. Sesuv zabil 144 lidí, z toho 116 dětí. Asi padesátiletá učitelka hudby slečna Middletonová se asi hodinu před katastrofou probudila s pocitem, že se udusí. Lapala po dechu a bála se, že se zdi jejího domku rozpadnou. Byla to pouhá náhoda? Jenže ona v následujících letech předpověděla havárii sovětské kosmické lodi s Vladimirem Komarovem, tragickou železniční katastrofu poblíž Londýna i atentát na Roberta Kennedyho. A nebyla jediná... Kniha přináší úvahy teoretického fyzika Carlo Rovelliho týkající se chápaní času a entropie, naplněná vidění dramatika J. B. Priestleyho, přibližuje pojem náhody a s ním související pojem tzv. bodu potenciálního zvratu, jímž se zabýval slavný Arthur Koestler, a shrnuje varující vize židovské novinářky Charlotte Beradtové záhy po převzetí moci hitlerovci. Racionální reakcí na předtuchy je, že jde o shody okolností. Na druhé straně víme, že některá dvojčata vnímají bolest toho druhého, i když jsou od sebe vzdálena stovky kilometrů. Může lidská mysl skutečně překlenout vzdálenost i čas? Z knihy Kancelář pro předtuchy jasně vidíme, že ne vše, s čím se v životě setkáme, se dá vysvětlit. Odpověď na předchozí otázku bude proto třeba teprve najít.
ALOIS NEBEL 
| 
