V roce 1934 vyšla v Anglii Torquemadova kniha hádanek. Jejím autorem byl Edward Powys Mathers (1892-1939), literárně vzdělaný a nesmírně sečtělý autor slovních rébusů a různých jazykových legrácek, který v roce 1924 začal pro list Observer vymýšlet kryptické křížovky. Čtenáři a luštitelé si stěžovali, že jeho hádanky jsou nevyluštitelné, ovšem když už se někomu podařilo záhadu rozplést, radost byla o to větší. Posledních sto stran Torquemadovy knihy hádanek zaujímala právě detektivka Kainova čelist, soubor očíslovaných lístků, který je třeba podle nápovědy na každém z nich seřadit do celku, který dává smysl. Větší šanci na rozpoznání, kdo a kdy tu zavraždil koho, má člověk s literárním rozhledem - Mathers byl výjimečným znalcem anglické poezie a prózy a mimo jiné přeložil do angličtiny Pohádky tisíce a jedné noci. Dnešní čtenář má oproti těm prvním před téměř sto lety výhodu internetu. Může nejen hledat verše a literární odkazy, které neznal, ale dokonce se může dobrat i správného výsledku detektivního pátrání. To by však nebyla žádná hra! A Kainova čelist hra je - sofistikovaná, vtipná a ďábelsky rozčilující. Ono však není nutné seřadit správně úplně všechny lístky. Kdo jich dá ve správném pořadí za sebe třicet, je dobrý. Kdo padesát, je hodně dobrý. O stovce si mohou zdát jen ti nejlepší a nejtrpělivější.
ALOIS NEBEL 
| 
