Kniha zachycuje dynamiku tzv. předjaří, pražského jara a rané fáze normalizace prostřednictvím studia proměn jednoho z klíčových mocenských instrumentů režimů sovětského typu - systému nomenklatury vládnoucí komunistické strany. Autor sleduje dobové debaty západní sovětologie a pracuje s tezí, podle níž modernizace souvisí s pluralizací. Modernizační tlaky (mj. diskurz vědeckotechnické revoluce) v šedesátých letech vedly k opětovnému promýšlení způsobu jmenování lidí do vysokých pozic v politickém systému, hospodářství a společenských organizacích. Práce popisuje rozvolnění rigidity kádrové politiky v období před lednem 1968 a její zhroucení vlivem demokratizace během pražského jara. Prezentace poznatků z archivního výzkumu pak poodhaluje proces ?restaurace? předlednového systému počátkem normalizace.
ALOIS NEBEL 
| 
