Předložená publikace “Myšlení myšleného” má jednoduchý úkol: upozornit čtenáře, že úkol myšlení není vyčerpán deskripcí jsoucen a jejich funkcí, jak si to někdy představují současní politici, kteří rozhodují o celku vzdělání a výchovy. Vzdělání a výchova má mít podíl na transcendujícím duchovním přesahu lidské bytosti k celku bez marga, jenž nemá žádné předmětné bytí, jež stačí přesně popsat. Vzdělaný člověk v době planetární době musí vědět o asymetrické zodpovědnosti za druhé, protože rozhodnutí dnes se dotýkají všech, kteří na planetě žijí, ale i těch, kteří se teprve narodí. Nejde jen o myšlení předmětů a představ o předmětech, aby trh byl podporován ve všech ohledech, ale jde rozumění celkům které nejsou objekty, jako je např. pravda, dobro, krásno, spravedlnost . Tyto platnosti se rodí v duši velmi dlouho v napětí bytostného tázání a teprve, když je jejich zrání dokončeno, je celý process korunován vhledem do podstaty, jenž se podobá blesku. O tom věděli již staří Řekové, my se tomu dnes musíme znovu učit. Přesně tyto vhledy nám dnes chybí.
ALOIS NEBEL 
| 
