Životní osudy hraběte JUDr. Václava Kounice (1848-1913) se autorům staly východiskem pro analýzu postojů a postavení šlechty konfrontované s důsledky demokratizace, nacionalizace a sociální radikalizace na sklonku habsburské monarchie. Václav Kounic jako jeden z mála příslušníků rodové aristokracie dal před exkluzivitou života v uzavřené privilegované vrstvě přednost včlenění do občanské společnosti. První část knihy je věnována osobnosti Václava Kounice, jeho rodině a jeho veřejné činnosti i vztahu k některým osobnostem uměleckého prostředí, druhá část se soustřeďuje na působení šlechty v politice, hospodářství, veřejném životě a kultuře a její adaptaci na modernizační změny v monarchii, do třetí části jsou v souvislosti s Kounicovou podporou českému studenstvu zařazeny kapitoly, které přibližují předpoklady vzniku vysokého školství a vůbec vzdělávání na Moravě a také poměry a život studentů v uvedeném období.