Novela Frajda by se dala označit za erotický milostný dopis z předinternetových dob. Je situována do devadesátých let dvacátého století a zachycuje ohlédnutí za vášnivým vztahem „jí“ a „jeho“. Marta Dzido svým nepatetickým jazykem evokuje tělesnost i fyzický prožitek lásky způsobem, jaký nemá v českém kontextu obdoby. V centru koncentrovaného a intenzivního příběhu, však nestojí sex a erotika – neustále se vracejícím tématem je otázka paměti a trvalosti vztahů. Je to příběh o něze, různých denicích touhy a o tom, jak se plynoucí čas chová k našim emocím, snům a naší citovosti.