Kniha předkládá čtenáři obraz herectví dvou členů Činoherního klubu v nejslavnější éře tohoto divadla v letech 1965–72: Jiřího Hálka a Jiřiny Třebické. Přitom nejde jen o pohled na dvě herecké osobnosti, ale také na divadelní soubor, jenž ve své době přispěl výrazně k rozvoji české činohry a stal se trvalou součástí dějin moderního českého divadla.