Básnická sbírka Jepičí krásky je pohledem autora na svůj život prošpikovaný druhými životy, v nichž vidí onu poezii, která je všude kolem nás, avšak je často nevnímána. Je i v těch „hovnech namazanejch na chleba, protože on jim to nesežral…“(Marián). V knize je nabízena srozumitelná poezie. Přesto však mají texty vysoký poetický náboj, propracované obrazivo. Autor nabízí ostré vidění, smysl pro detail, schopnost zvýznamnit zdánlivě banální jevy, čímž povyšuje život za hranici všedna, protože všedno vlastně neexistuje. I to skryté a všudypřítomné erotično je zde potvrzením neustále se obnovující tvořivé síly člověka. Přes všechna odhalení lidských slabostí či neřestí je způsob hodnocení velmi laskavý, spoluprožívající a solidární.