Děj románu Evy Michorové přivádí čtenáře do míst a doby, jejichž reflexe je pro stále známější autorku již zcela typická. Tři nerozlučné kamarádky z gymnázia, Vilemína, Dita a Sylvie, prožívají typická trápení sedmnáctiletých. Je počátek osmdesátých let, všechny bydlí v jedné kladenské ulici a spíš než budovatelské promluvy, pompézní oslavy prvního máje a stesky po zesnulých generálních tajemnících je zajímají chlapy, móda a potajmu vykouřené cigarety. Není to ale jednoduché - duch doby zasahuje kdykoliv a může zhatit i velmi romantické plány, a kam nedosáhne bolševik, zasahují jejich rodiče. Všichni jsou totiž velmi podivínští a - aniž by to přiznali - jejich citové potíže se od těch dívčích příliš neliší.