Výbory lužickosrbské poezie se k českému čtenáři nedostávají právě nejčastěji. Ten nynější dělí od onoho předchozího (odeonská antologie Vřesový zpěv v redakci Josefa Suchého, Praha 1976) více než tři desetiletí. Za onu dobu samozřejmě prošlo i písemnictví slovanské Lužice znatelným vývojem, vyvolaným mj. i zásadní společenskou změnou na počátku 90. let 20. století. Antologie představuje tvorbu 12 současných lužickosrbských básníků, jedna báseň u každého autora je vždy uvedena i v originále. Knihu doplňuje rozsáhlý úvod Leoše Šatavy o historii Lužice a lužickosrbského písemnictví.
ALOIS NEBEL 
| 
