Kniha se věnuje volební geografii České republiky a Rakouska. Jejím cílem je zodpovězení otázky, zda má postkomunistický charakter společnosti vliv na to, jakým způsobem se utváří územní vzorce volební podpory politických stran.
K nalezení odpovědi je provedeno několik kroků – zhodnocení variability volebních výsledků, lokalizace oblastí s dlouhodobě vysokou podporou stran v území, zhodnocení stability volební podpory a především analýza vlivu rozdílného složení společnosti v různých místech na výši volebních výsledků stran. Teoretickým základem analýzy je teorie konfliktních linií. K provedení těchto kroků je využito několik metod – variační koeficient, Giniho koeficient, vymezení území stabilní volební podpory, korelační analýza a regresní analýza. Kniha na položenou otázku odpovídá kladně. Důvody pro takovou odpověď jsou následující. Prvním důvodem je rozdílné složení stranického systému. V Rakousku chybí srovnatelná strana ke KSČM, v České republice není ekvivalentní strana k rakouské straně Zelení. Za druhé, volební podpora stran v postkomunistickém prostoru je v čase méně stabilní, protože stranám chybí tradice, kterou za sebou mají strany v déle trvajících demokraciích. Třetím důvodem je slabší provázání volební podpory stran v postkomunistické společnosti se společenskými skupinami na začátku 90. let. Později ale výsledky regresní analýzy ukazují podobný vztah, ovšem v České republice je vývoj více nestabilní.
ALOIS NEBEL 
| 
