Michal Ambrož je vůdčím členem několika kapel, zejména skupiny Jasná páka a její odnože, Hudby Praha. Jasnou páku, důležitou v dějinách českého rocku a alternativní kultury své doby, založil počátkem osmdesátých let spolu s Davidem Kollerem a dalšími muzikanty a působí v ní (spolu s několika dalšími původními hráči, jako je právě David) dodnes, stejně jako v Hudbě Praha. Ambrožův knižní rozhovor s dlouhým titulem Já už si to, ty vole, nepamatuju přesně, ale dalo by se to někde dohledat a podtitulem Děravá rekapitulace navazuje na úspěšnou publikaci o svérázné postavě z téhož okruhu, Janu Ivanu Wünschovi, vydanou před třemi roky. V obdobné grafické úpravě pokračuje v dokumentaci doby a života lidí, kteří se vyjadřovali především prostředky rockové hudby a ovlivnili celou generační skupinu fanoušků i následovníků. Tentokrát jde ovšem o mnohem subjektivnější pohled - životopisnou retrospektivu, která osciluje mezi prožitky společenskými a osobními. Ambrož v ní mluví o dětství v kraji svého prastrýce, malíře Jana Zrzavého, hudebních začátcích, studiu na konzervatoři, angažmá v Divadle Semafor, Chartě 77, společenství kolem pražského Junior klubu Na Chmelnici, které bylo v osmdesátých létech pozoruhodným ostrovem nepolitického disentu u nás, i o svých dnešních aktivitách kulturního organizátora, podnikatele i zastánce legalizace marihuany a ilegalizace komunistů.
ALOIS NEBEL 
| 
