Ivan Steiger se stal známým a proslavil se ve světě jako poetický karikaturista. Vedle kreslíře ale vždy existoval i autor, filmový a televizní dramaturg ze školy Milana Kundery, filmový scénárista, milovník a znalec historických hraček, majitel dvou muzeí hraček v Mnichově a Praze. Tato publikace nádherně dokládá, že je i malířem, jehož veřejnost dlouho neznala. Eduard Beaucamp, autor a dlouholetý kulturní redaktor Frankfurter Allgemeine Zeitung, zahájil jednu Steigerovu výstavu v Německu těmito slovy:
„... Nyní tedy Steiger opouští intimitu a zákruty své lidské mechaniky a seznamuje nás se svým průnikem do malířství. Chce se v malířství realizovat a nebere ohledy na žádná řemeslná pravidla či zřetele. Připomíná si předlouhou řadu předků – spřízněn s nimi na duchu i v duši – i existující řeč obrazů: od jeskynních a skalních maleb, obrazových rituálů přírodních národů, dětského umění až k současným hravým formám skripturalismu... Steiger nemůže přirozeně při své „psychické improvizaci“ minout Miróa a Kleea, Dubuffeta ani malíře Cobry a abstraktní expresionisty Ameriky, jmenovitě Twomblyho. Jeho cílem je však ještě přímější, nevázanější výraz.... Vydejme se tedy na objevnou cestu jeho obrazy, v nichž se umělec „tu šeptem a prchavě, tu monumentálně a přímo v rétorickém gestu vyznává ze svých vášní a životních zkušeností a sděluje poselství uložené hluboko v jeho duši....“
ALOIS NEBEL 
| 
