Istanbul, poslední kniha významného současného tureckého prozaika Orhana Pamuka, je citlivou, kultivovanou, impresionistickou směsí cesto- či spíše místopisu, kulturní historie a autobiografických memoárů. Autor v něm s láskou, rozpaky i nemalou pýchou představuje světu své rodné město, které pro něj vždy symbolizovalo malebné, ale „stárnoucí a zbídačené místo, pohřbené pod troskami zničeného impéria“. Istanbul, místo magické krásy i fascinujících hrůz, dějiště setkávání historických epoch a znesvářených kultur, je i domovem pestrých lidských osudů a inspiračním zdrojem pro moderní, živoucí a působivé umění. Dříve citlivé, zasněné dítě, dnes věhlasný spisovatel Orhan Pamuk se po letech vrací na místa dávných rodinných tajemství a příběhů, aby objevil, do jaké míry vyrůstaly z místa a času svých vzrušujících dějů. To, co začíná jako „portrét umělce v jinošských letech“, se proměňuje v portrét jednoho pozoruhodného, nevšedního města.