Publikace se zabývá historií kmenového svazu Gótů od jeho nejasných počátků na přelomu letopočtu až po usazení části Gótů v římské Galii v roce 418. Autor sleduje kontakty a vztahy Gótů (jako společenství i jako jednotlivců) s římskou říší, zvláště s jejími mocenskými autoritami, a v tomto rámci se zabývá otázkami christianizace Gótů (a Germánů obecně), barbarizací římské armády a celé společnosti, změnami v mocenské struktuře římské říše a dalšími problémy. Výklad je stavěn na studiu dobových pramenů a moderní vědecké literatury a kromě rozboru historických procesů a souvislostí je v něm věnována pozornost také jednotlivcům a jejich příběhům.