Problém inovací v oblasti vzdělávání se stal z téměř neznámého fenoménu během několika let ústředním pojmem nejen vzdělávací politiky, ale i pedagogického bádání. Přitom lze sledovat v zásadě dvě hlavní linie. První z nich sleduje inovace, a také je tak interpretuje, z hlediska již existujícího vzdělávacího systému. Druhá linie přistupuje k problému inovací z hlediska perspektivních potřeb. Předložený text se pokouší postihnout problém inovací z obou výše uvedených přístupů.
ALOIS NEBEL 
| 
